Úmluvy | Zásadní právní dokumenty
Od svého založení v roce 1950 má UNHCR mandát vést a koordinovat mezinárodní činnost směřující k ochraně uprchlíků. V roce 1995 byl agentuře udělen také mandát k ochraně práv osob bez státní příslušnosti a k tomu, aby se snažila počty těchto osob snižovat.
V průběhu minulých desetiletí byly snahy UNHCR podpořeny třemi základními právními předpisy.
Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951, společně s Protokolem z roku 1967 (Umluva_1951_a_Protokol_1967), tvoří základ současné mezinárodní ochrany uprchlíků. Ve skutečnosti je Úmluva jedinou mezinárodní dohodou, která pokrývá nejdůležitější aspekty ze života uprchlíků.
Úmluva o právním postavení osob bez státní příslušnosti z roku 1954 (Umluva_bezdomovectvi_1954) a Úmluva o omezení případů bezdomovectví z roku 1961 (Umluva_bezdomovectvi_1961) představují klíčové právní předpisy k ochraně osob bez státní příslušnosti po celém světě a k prevenci a omezování vzniku případů bezdomovectví. Tyto dvě úmluvy jsou jedinými dokumenty svého druhu ve světě. Na regionální úrovni je doplňují smlouvy a mezinárodní právo z oblasti lidských práv.