Počet nuceně vysídlených dosahuje rekordní výše, postižen je každý 113. člověk

20-06-2016

Podle zprávy vydané dnešního dne UNHCR, agenturou OSN pro uprchlíky, vyvolaly konflikty a pronásledování v roce 2015 po celém světě prudký nárůst nuceného vysídlování, které dosáhlo nejvyšší úrovně v historii a způsobilo nezměrné lidské utrpení.

Výroční zpráva UNHCR nazvaná Globální trendy, která na základě údajů poskytnutých státy a partnerskými organizacemi i získaných z vlastních zdrojů sleduje nucené vysídlování na celém světě, uvádí, že ke konci roku 2015 bylo vysídleno 65,3 milionu lidí, zatímco o dvanáct měsíců dříve to bylo 59,5 milionu lidí. Je to vůbec poprvé, kdy byla překročena hranice 60 milionů.

Celkový počet 65,3 milionů osob zahrnuje 3,2 milionů lidí v průmyslových zemích, kteří ke konci roku 2015 čekali na rozhodnutí o udělení azylu (nejvyšší celkový počet, který kdy UNHCR zaznamenalo), 21,3 milionu uprchlíků po celém světě (o 1,8 milionu více než v roce 2014 a nejvyšší celkový počet uprchlíků od počátku 90. let 20. století) a 40,8 milionu lidí, kteří byli nuceni opustit domov, ale zůstali ve své zemi (tj. o 2,6 milionu více než v roce 2014 a vůbec nejvíce v historii).

V poměru k celosvětové populaci čítající 7,349 miliardy[1] lidí tato čísla znamenají, že každý 113. člověk na světě je v současné době buď žadatelem o azyl, vnitřně vysídlenou osobou nebo uprchlíkem, což je úroveň ohrožení, jakou UNHCR dosud nezaznamenalo. Celkový počet nuceně vysídlených lidí dnes převyšuje populaci Velké Británie, jež je 22. nejlidnatější zemí světa.

Počet nuceně vysídlených lidí ve většině regionů již přinejmenším od poloviny 90. let 20. století narůstá, avšak v posledních pěti letech se tento nárůst zrychlil. Důvody jsou tři: situace vyvolávající velké pohyby uprchlíků trvají déle (např. konflikty v Somálsku nebo Afghánistánu nyní trvají již třetí, resp. čtvrtou dekádu), často se opakují nebo vznikají nové konfliktní situace (nejzávažnější z nich je dnes v Sýrii, ale v posledních pěti letech se jednalo i o Jižní Súdán, Jemen, Burundi, Ukrajinu, Středoafrickou republiku atd.) a tempo, jakým se daří nalézat řešení pro uprchlíky a vnitřně vysídlené osoby, se od konce studené války zpomaluje. Jen před 10 lety, na konci roku 2005, UNHCR zaznamenalo průměrně 6 vysídlených lidí každou minutu. Dnes je to 24 za minutu – téměř dvojnásobek dechové frekvence průměrného dospělého člověka.

„Stále více lidí je vysídlováno v důsledku válek a pronásledování a to je samo o sobě znepokojivé, avšak přibývá i faktorů, které uprchlíky ohrožují,“ řekl Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. „Na moři každoročně umírá hrozivé množství uprchlíků a migrantů; na souši narážejí lidé prchající před válkou na uzavřené hranice. V některých zemích se prosazuje politika namířená proti azylu. Ochota národů spolupracovat nejen ve prospěch uprchlíků, ale i v zájmu celého lidstva, je dnes vystavena zkoušce a my naléhavě potřebujeme, aby zvítězil tento smysl pro jednotu.“

Polovina světových uprchlíků pochází ze tří zemí…

Mezi zeměmi, o kterých pojednává zpráva Globální trendy, zaujímají čelné místo zejména Sýrie s 4,9 miliony, Afghánistán s 2,7 milióny a Somálsko s 1,1 milionem uprchlíků, kteří dohromady tvoří více než polovinu uprchlíků na celém světě spadajících do mandátu UNHCR. Nejvyšší počty vnitřně vysídlených osob měly Kolumbie s 6,9 miliony, Sýrie s 6,6 miliony a Irák se 4,4 miliony lidí. Největším zdrojem nových případů vnitřně vysídlených lidí v roce 2015 byl Jemen – 2,5 milionu lidí, což představuje 9 % obyvatelstva této země.

…a většinou se jedná o země globálního Jihu

V roce 2015 byla pozornost velké části lidí obrácena zejména k zápasu Evropy o zvládnutí přílivu více než milionu uprchlíků a migrantů, kteří se přeplavili přes Středozemní moře, nicméně zpráva ukazuje, že převážná většina světových uprchlíků se nacházela jinde. Celkem 86 % uprchlíků spadajících do mandátu UNHCR bylo v roce 2015 v zemích s nízkými a středními příjmy nacházejících se v blízkosti míst, kde dochází k bojům. Toto číslo vzroste na více než 90 % uprchlíků na celém světě, pokud do něho zahrneme palestinské uprchlíky náležící do působnosti UNRWA, sesterské organizace UNHCR. Největší hostitelskou zemí světa bylo Turecko s 2,5 miliony uprchlíků. Libanon však poskytl útočiště většímu počtu uprchlíků v poměru k počtu vlastních obyvatel než kterákoli jiná země (183 uprchlíků na 1 000 obyvatel). V poměru k velikosti ekonomiky pak byla největším hostitelem Demokratická republika Kongo (471 uprchlíků na jeden dolar HDP na obyvatele měřený paritou kupní síly).

Žádostí o azyl přibývá

Ve vyspělých zemích byl rok 2015 rekordní také počtem nových žádostí o azyl: těch byly podány dva miliony (kromě 3,2 milionu již podaných žádostí ke konci roku). Německo obdrželo více žádostí o azyl než všechny ostatní země (441 900), což bylo ve velké míře dáno jeho ochotou přijmout lidi prchající do Evropy přes Středozemní moře. Druhý nejvyšší počet žádostí o azyl (172 700) přijaly Spojené státy od lidí, z nichž mnozí uprchli před násilím páchaným gangy ve Střední Americe. Značný počet žádostí o azyl byl podán také ve Švédsku (156 000) a v Rusku (152 500).

Zhruba polovinu uprchlíků po celém světě tvoří děti

Podle údajů, které se UNHCR podařilo shromáždit (autoři zprávy neměli k dispozici kompletní demografické údaje), tvořily děti v roce 2015 51 % uprchlíků na celém světě. Znepokojivé je, že mnohé z nich byly odloučeny od rodičů nebo cestovaly samy. Žádost o azyl podalo celkem 98 400 dětí bez doprovodu nebo odloučených od rodiny. Jedná se o nejvyšší počet, jaký kdy UNHCR zaznamenalo, a zároveň tragický doklad o tom, jak závažný dopad má nucené vysídlování po celém světě na životy mladých lidí.

Nemohou se vrátit domů

Zatímco množství vysídlených osob bylo vyšší než kdykoli předtím, počet lidí, kteří se mohli vrátit domů nebo kterým mohlo být nabídnuto jiné trvalé řešení (místní integrace v zemi prvního útočiště nebo přesídlení do jiné země), byl nízký. V roce 2015 se do země původu mohlo vrátit 201 400 uprchlíků (převážně z Afghánistánu, Súdánu a Somálska). Toto číslo je sice vyšší než v roce 2014 (126 800), avšak stále je to výrazně méně oproti maximům z počátku 90. let 20. století. Přibližně 107 100 uprchlíků bylo v roce 2015 přijato k přesídlení do 30 různých zemí – což představuje pouze 0,66 % uprchlíků pod mandátem UNHCR (pro srovnání: v roce 2014 přijalo 26 zemí k přesídlení 105 200 uprchlíků, tedy 0,73 % uprchlické populace v péči UNHCR). Minimálně 32 000 uprchlíků bylo v průběhu roku uděleno státní občanství, převážně v Kanadě, menšímu počtu pak ve Francii, Belgii, Rakousku a jinde.

VYSÍDLOVÁNÍ V ROCE 2015 PODLE REGIONŮ (OD NEJVYŠŠÍHO K NEJNIŽŠÍMU)

1. Blízký východ a severní Afrika

Hlavní příčinou vysídlování a s ním spojeného utrpení byla i nadále válka v Sýrii. Ke konci roku 2015 vyhnala do exilu jako uprchlíky minimálně 4,9 milionu lidí a 6,5 milionu osob bylo vnitřně vysídleno, což představuje přibližně polovinu syrského obyvatelstva z doby před válkou. Konflikt v Iráku měl ke konci roku za následek vnitřní vysídlení 4,4 milionu osob a vytvořil téměř čtvrt milionu uprchlíků. Občanská válka v Jemenu, která propukla v roce 2015, vyhnala do konce prosince z domovů 2,5 milionu lidí, tedy více nově vysídlených než v důsledku kteréhokoli jiného světového konfliktu. Spolu s 5,2 milionu palestinských uprchlíků náležících do mandátu UNRWA, téměř půl milionem Libyjců, kteří byli přinuceni opustit své domovy, ale zůstali v zemi, a řadou menších konfliktů měl Blízký východ a severní Afrika více vysídlených osob než kterýkoli jiný region (19,9 milionu).

2. Subsaharská Afrika

Subsaharská Afrika byla v roce 2015 regionem s nejvyšším počtem vysídlených osob po Blízkém východu a Severní Africe. Pokračující prudké konflikty v roce 2015 v Jižním Súdánu, Středoafrické republice a Somálsku a nové nebo pokračující vysídlování v zemích jako jsou Nigérie, Burundi, Súdán, Demokratická republika Kongo, Mosambik a další měly za následek vznik celkem 18,4 milionu uprchlíků a vnitřně vysídlených osob ke konci roku. Subsaharská Afrika v té době poskytla útočiště přibližně 4,4 milionu uprchlíků – více než kterýkoli jiný region. Šest z deseti zemí světa hostících největší počet uprchlíků byly africké země v čele s Etiopií, za kterou následovaly Keňa, Uganda, Demokratická republika Kongo a Čad.

3. Asie a Pacifik

Z oblasti Asie a Pacifiku pocházel v roce 2015 téměř každý šestý uprchlík či vnitřně vysídlená osoba na světě, čímž se tento region ocitl na celkově třetím místě co do počtu vysídlených osob. Každý šestý uprchlík v mandátu UNHCR pocházel z Afghánistánu (2,7 milionu lidí), kde bylo vnitřně vysídleno téměř 1,2 milionu lidí. Druhým největším původcem uprchlíků i vnitřně vysídlených osob v regionu byl Myanmar (451 800 a 451 000 osob). Mezi předními zeměmi světa poskytujícími útočiště uprchlíkům zůstávají i nadále Pákistán (1,5 milionu) a Íránská islámská republika (979 000).

4. Střední a Jižní Amerika

Stále vyšší počty lidí prchajících před násilím páchaným gangy a dalšími druhy násilí přispěly k 17% nárůstu v počtu vysídlených osob v celém regionu. Počet uprchlíků a žadatelů o azyl ze Salvadoru, Guatemaly a Hondurasu, z nichž většina přicestovala do Mexika a Spojených států, dosáhl celkem 109 800 osob, což představuje více než pětinásobný nárůst za poslední tři roky. Zemí s nejvyšším počtem vnitřně vysídlených osob na světě (6,9 milionu) zůstala Kolumbie, v níž panuje dlouhotrvající konfliktní situace.

5. Evropa

Celkový obraz vysídlování v tomto regionu byl v roce 2015 utvářen převážně situací na Ukrajině, blízkostí Sýrie a Iráku a příchodem více než milionu uprchlíků a migrantů různých národností přes Středozemní moře. V evropských zemích se dalo do pohybu přibližně 593 000 uprchlíků, převážně z Ukrajiny, a útočiště v evropských zemích nalezlo 4,4 milionu osob, z čehož 2,5 milionu připadá na Turecko. Podle údajů poskytnutých ukrajinskou vládou bylo v zemi vysídleno 1,6 milionu Ukrajinců. Zpráva Globální trendy uvádí, že v Německu bylo podáno 441 900 žádostí o azyl a uprchlická populace se v této zemi rozrostla oproti stavu z roku 2014 o 46 % na 316 000 osob.

****

Zdroj: http://esa.un.org/unpd/wpp/publications/files/key_findings_wpp_2015.pdf