Příběh Daly Banu, rohingyjské uprchlice
Portrét Daly od Marcina Zaborowského
Toto je příběh Daly Banu, rohingyjské uprchlice z Barmy, která dnes žije v táboře v Bangladéši.
Dala zůstává během rozhovoru zticha. Za oba mluví její manžel Mohamed. Hovoří o příjemném životě, který vedli v Barmě, kde vlastnili farmu, pět krav, tři býky a stádo koz. Armáda donutila Mohameda pracovat v otrockých podmínkách, bez stravy a bez vody, a zanedbávaná farma se přímo před jejich očima proměnila v ruiny. Náhle začaly jejich krávy a kozy mizet, lidé jim říkali vetřelci z Bangladéše a tvrdili, že nejsou Barmánci.
Problém je, že Mohamed si nevzpomíná, kdy přišli do Barmy. Žil ve stejné vesnici jako jeho otec, jeho dědeček i dědeček jeho dědečka. Byli zde vždy.
Dala stále mlčí, zatímco Mohamed popisuje, jak uprchli přes hranici, tři dny se prodírali džunglí, a jak bangladéšská pohraniční hlídka neměla to srdce, aby je zastavila. Vypadali opravdu hrozně. To se stalo před 21 lety.
Když Mohamed začíná vyprávět o jejich dceři, jeho hlas začíná slábnout. A je to právě Dala, kdo nalézá sílu dokončit příběh. Když bylo Dalině dceři 23 let, byla v uprchlickém táboře znásilněna. Tragédie se stala dceřinou jízdenkou na Západ – byla přemístěna do Kanady. To se odehrálo před pěti lety. Dcera pravidelně Dale volá, ale mívá špatné zprávy. Je pro ni obtížné žít v nové zemi a má velké problémy sehnat práci. Nějakou dobu pobývala u jedné muslimské rodiny, ale i oni měli problémy, a tak musela odejít.
Dala se bojí o svou dceru, ale věří, že až se v Kanadě setkají, bude všechno zase v pořádku. Cesta na Západ však pro ně není snadná. Mají pět dalších dětí a půl svého života strávili v uprchlickém táboře v Kutupalongu.
Dala a Mohamed si někdy představují, že v Barmě není žádná krutá armáda a že nemají děsivé sousedy, kteří nejsou ochotni přijmout, že praktikují jiné náboženství. Sní o tom, že žijí ve své vesnici, starají se o farmu, není žádný uprchlický tábor v Bangladéši a jejich dcera nepobývá kdesi ve vzdálené Kanadě, ale žije s nimi.
Text: Paweł Skawiński, Polská tisková kancelář (redakční úprava Rafał Kostrzyński, UNHCR Polsko)
